Po staletí lidé nevědomky využívali služeb mikroorganismů při výrobě chleba, vína nebo piva, aniž o nich věděli. Ale stejně tak neměli lidé tušení ani o původcích nemocí. A tak ještě v polovině 19. století lékaři přicházeli k porodu přímo z pitevny, aniž by tušili, že tím ohrožují zdraví a život rodičky. Teprve v souvislosti s pokrokem medicíny v 19. a ve 20. století si lidé spojili různé mikroorganismy hlavně s rozmanitými nemocemi a s hrozbou úmrtí. Objevy Semmelweise, Pasteura nebo Kocha spolu se zavedením antibiotik a očkování znamenaly naprostou revoluci v medicíně. Ve vyspělých zemích dramaticky poklesla úmrtnost na infekční choroby. Mikroorganismy tak získaly pověst čehosi nebezpečného, s čím je nutné neúnavně bojovat. Až v posledních desetiletích se začíná pomalu šířit povědomí o tom, že nebezpečné pro lidské zdraví je jen malá část mikrobů. A že mikroorganismy jsou dokonce důležitou součástí našeho těla.

Vzrůst zájmu o střevní bakterie

Vědci mají už dávno informace o tom, že mikrobiální společenství v lidském těle je velice početné a nesmírně pestré. Nicméně ještě před 15 lety ho programově studovalo několik málo vědeckých týmů. Patrně růst zájmů vědců souvisí s velkými projekty, které studovaly nejprve dědičnou informaci uloženou přímo v lidských buňkách a poté také dědičnou informaci mikroorganismů žijících v lidském těle.

Vědecké časopisy zveřejňují v posledních letech obrovské množství nových studií, které se věnují mikrobiomu. Řada z nich například nachází souvislost mezi složením mikrobiomu a sklonem k obezitě. U autistů byla popsána nejen očekávaná souvislost mezi podáním antibiotik a změnou složení jejich střevních bakterií, ale také překvapivé ovlivnění jejich psychiky a projevů jejich nemoci. Mnoho studií se týká vlivu mikrobiomu na imunitní systém a možné souvislosti s autoimunitními chorobami.

Dnes už víme, že mikrobiom byl a stále je naprosto klíčový pro vývoj zdravého imunitního systému. Odhaduje se, že až 70 % imunity máme ve střevě, kde je regulována právě pomocí střevního mikrobiomu.

Tato biomasa tvořená z biliónů bakterií zasahuje do imunitního systému každého z nás víc, než si dokážeme představit i v té nejbujnější fantazii. Mikrobiom celou řadou signálů reguluje intenzitu imunitní reakce, určuje, jestli na infekci budeme reagovat akutní nebo chronickou odpovědí. Stačí však střevní mikrosvět narušit (například antibiotiky) a problém je na světě. Dnes již víme, že se poškozený mikrobiom podílí na vzniku alergií, astmatu, atopické dermatitidy, střevních zánětů nebo také na intenzitě obranné reakce proti infekci Covid19. 

Již začátkem 20. století přišel Ilja Mečnikov, nositel Nobelovy ceny, s teorií, že stáří a snížená obranyschopnost je důsledkem otravy těla produkty některých bakterií ve flóře lidského střeva. Jako prevenci proti množení těchto mikroorganismů doporučoval Mečnikov konzumaci kefírů a jogurtů. Položil tak základ ovlivňování střevního mikrobiomu.

Co už výzkumy potvrdily?

Aktuální přehled o tom, co medicína už ví o významu mikrobiomu pro lidské zdraví, sepsala v roce 2018 pro časopis The British Medical Journal skupina expertů z Velké Británie, Kanady a Izraele. Autoři analýzy uvádějí, že vědecká shoda panuje u následujících vlivů:

• dodávání tzv. probiotik v potravě má několik pozitivních vlivů na lidské zdraví
• mikroby v našem zažívání ovlivňují metabolismus lidského těla
• potraviny a léky, které užíváme, mají silný vliv na složení střevní mikroflóry
• složení mikrobiomu se mění v reakci na imunoterapii a chemoterapii
• složení mikroflóry ovlivňuje metabolismus krevního cukru - glukózy - a může být použito k individuálnímu přizpůsobení stravy
• příjem vlákniny v potravě má příznivý vliv na složení mikrobiomu a má vztah k lepšímu zdraví člověka

DOPORUČENÍ

Pro zdravý mikrobion doporučujeme následující produkt:

Zinzino ZinoBiotic+ přírodní vláknina (více info ZDE)